|
|
Jak umí romské dítě romsky
LYSOŇKOVÁ, Tereza
Práce zjišťuje znalosti romského jazyka u romských dětí z Českého Krumlova. V teoretické části je stručně popsán původ Romů, historie Romů na našem území, romský jazyk a jeho zvláštnosti. Důraz je kladen na soužití Romů a majoritní společnosti v Českém Krumlově. Praktická část obsahuje výsledky výzkumu, který se snažil vypozorovat, nakolik ovládají rom ké děti romský jazyk. Dále jsou zde srovnávány výsledky výzkumu s odbornou literaturou, která se týká vzdělávání romských dětí a jejich znalostí romského jazyka. Součástí jsou i poznatky o dětském chápání rozdílu mezi {\clqq}romštinou`` a {\clqq}cikánštinou``.
|
|
|
Struktura dne romského dítěte - deklarace a realita
Maierová, Martina ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá strukturací času u osmi romských dětí ve věku 11 - 17 let, které žijí (nebo alespoň tráví volný čas) na pražském sídlišti Velká Ohrada. Ústředním cílem práce je identifikovat strukturu dne romského dítěte, resp. zjistit, jaké uzly jsou při jejím popisu jak dítětem, tak jeho rodičem definovány a s jakými obsahy jsou tyto uzly spojovány. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je zaměřena na uvedení hlavních souvislostí týkajících se tématu času. Zahrnuje konceptualizace času jakožto kategorie o sobě samé i jakožto kategorie, která strukturuje realitu. Problematika času je dále rozebírána v kontextu dvou společenskovědních disciplín, a to sociologie a psychologie. V rámci teoretické části je reflektována i literatura vztahující se ke strukturaci času u Romů. Tento diskurz je veden z historické perspektivy a uvádí, že vnímání času bylo ovlivněno několika významnými mezníky. Empirická část se kromě popisu cíle, metod, výzkumného vzorku a prostředí věnuje zejména analýze dat vlastního kvalitativně orientovaného výzkumu - interpretuji v ní pohled romských dětí a jejich rodičů na způsoby, jakými romské děti tráví různé typy dní (např. všední den, víkendový den či prázdninový den). Obě tyto perspektivy jsou následně porovnány s cílem nelézt mezi nimi možné...
|
|
|
Tělesné složení a motorická výkonnost u Romských dětí v okrese Most
Česák, Petr ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Havel, Zdeněk (oponent) ; Kutáč, Petr (oponent)
Název: Tělesné složení a motorická výkonnost u romských dětí v okrese Most Úvod: Romský způsob života, nebo spíše hodnoty, které vyznávají, jsou odlišné od hodnot a způsobu života majoritní populace. To má za následek nižší naději na dožití Romů a také horší sociální postavení v české společnosti, až úplné sociální vyloučení. Životní styl jedince se vyvíjí od dětství, proto jsme se zaměřili na hodnocení životního stylu pomocí několika parametrů tělesného složení a motorické výkonnosti u romských dětí v sociálně vyloučených romských lokalitách. Cíle: Cílem práce je zjistit, jaký vliv má životní styl romských dětí žijících v sociálně vyloučených romských lokalitách v okresu Most na jejich tělesné složení a motorickou výkonnost. Druhým cílem je porovnat tělesné složení a motorickou výkonnost majoritních i sociálně vyloučených dětí z okresu Most s českými populačními normami. Metody: Výzkumu se účastnilo celkem 733 dětí ve věku 7-15 let, z toho 448 majoritních dětí z okresu Most (221 dívek a 227 chlapců) a 285 děti ze sociálně vyloučených romských lokalit v okrese Most (124 dívek a 161 chlapců). Pro stanovení tělesného složení byla využita bioelektrická impedanční analýza pomocí přístroje BIA 2000 M. Pro zjišťování motorické výkonnosti dětí je využita metoda UNIFIT Test 6-60. Pro porovnání vybraných...
|
|
|
Tělesné složení a motorická výkonnost u Romských dětí v okrese Most
Česák, Petr ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Havel, Zdeněk (oponent) ; Kutáč, Petr (oponent)
Název: Tělesné složení a motorická výkonnost u romských dětí v okrese Most Úvod: Romský způsob života, nebo spíše hodnoty, které vyznávají, jsou odlišné od hodnot a způsobu života majoritní populace. To má za následek nižší naději na dožití Romů a také horší sociální postavení v české společnosti, až úplné sociální vyloučení. Životní styl jedince se vyvíjí od dětství, proto jsme se zaměřili na hodnocení životního stylu pomocí několika parametrů tělesného složení a motorické výkonnosti u romských dětí v sociálně vyloučených romských lokalitách. Cíle: Cílem práce je zjistit, jaký vliv má životní styl romských dětí žijících v sociálně vyloučených romských lokalitách v okresu Most na jejich tělesné složení a motorickou výkonnost. Druhým cílem je porovnat tělesné složení a motorickou výkonnost majoritních i sociálně vyloučených dětí z okresu Most s českými populačními normami. Metody: Výzkumu se účastnilo celkem 733 dětí ve věku 7-15 let, z toho 448 majoritních dětí z okresu Most (221 dívek a 227 chlapců) a 285 děti ze sociálně vyloučených romských lokalit v okrese Most (124 dívek a 161 chlapců). Pro stanovení tělesného složení byla využita bioelektrická impedanční analýza pomocí přístroje BIA 2000 M. Pro zjišťování motorické výkonnosti dětí je využita metoda UNIFIT Test 6-60. Pro porovnání vybraných...
|
|
|
Struktura dne romského dítěte - deklarace a realita
Maierová, Martina ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá strukturací času u osmi romských dětí ve věku 11 - 17 let, které žijí (nebo alespoň tráví volný čas) na pražském sídlišti Velká Ohrada. Ústředním cílem práce je identifikovat strukturu dne romského dítěte, resp. zjistit, jaké uzly jsou při jejím popisu jak dítětem, tak jeho rodičem definovány a s jakými obsahy jsou tyto uzly spojovány. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je zaměřena na uvedení hlavních souvislostí týkajících se tématu času. Zahrnuje konceptualizace času jakožto kategorie o sobě samé i jakožto kategorie, která strukturuje realitu. Problematika času je dále rozebírána v kontextu dvou společenskovědních disciplín, a to sociologie a psychologie. V rámci teoretické části je reflektována i literatura vztahující se ke strukturaci času u Romů. Tento diskurz je veden z historické perspektivy a uvádí, že vnímání času bylo ovlivněno několika významnými mezníky. Empirická část se kromě popisu cíle, metod, výzkumného vzorku a prostředí věnuje zejména analýze dat vlastního kvalitativně orientovaného výzkumu - interpretuji v ní pohled romských dětí a jejich rodičů na způsoby, jakými romské děti tráví různé typy dní (např. všední den, víkendový den či prázdninový den). Obě tyto perspektivy jsou následně porovnány s cílem nelézt mezi nimi možné...
|
|
|
Postoj obyvatel na Českobudějovicku k přijímání romských dětí do náhradní rodinné péče
KŘISTKOVÁ, Lucie
Přestože je rodičovství bráno jako přirozená součást života člověka, přibývá bohužel dále počet rodin, které zůstávají bezdětné. Jak tuto situaci vyřešit, pokud pár po miminku opravdu touží, ale nemůže ho mít? Jedním z možných řešení je náhradní rodinná péče. Tento způsob řešení udělá šťastné obě strany. Pár toužící po dítěti i dítě vyrůstající v ústavu. Tato práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a část výzkumnou. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo vysvětlit, co je náhradní rodinná péče a popsat její formy. Dále popsat jak vypadá život romské minority v České republice, stereotypy majority k této menšině a úskalí výchovy romského dítěte v náhradní rodinné péči. V praktické části bylo mým cílem zjistit názor veřejnosti na Českobudějovicku k přijímání romských dětí do náhradní rodinné péče, určit jak velké jsou jejich předsudky k Romům a zda tyto předsudky ovlivňují volbu jejich přijetí do náhradní rodinné péče. Dosáhnout stanoveného cíle jsem se snažila pomocí kvantitativního výzkumu za použití techniky vlastního dotazníku, který tvořilo 14 otázek. Otázky byly rozděleny na otázky zjištující názory respondentů a na otázky identifikační. Celkem bylo rozdáno 205 dotazníků a zpět se jich vrátilo 197, návratnost tedy činila 96 %. Stanovila jsem si dvě hypotézy: Hypotéza 1 zní: "Do pěstounské péče jsou přijímány děti romského etnika více než do adopce." Hypotéza 2 zní: "Čím více mají lidé předsudků, tím menší je pravděpodobnost přijetí." Z výsledků výzkumu vyplynulo, že se ve společnosti předsudky vyskytují v široké míře a lidé proto nejsou ochotni k přijetí romského dítěte do náhradní rodinné péče. Dále se mi také potvrdilo, že by romské dítě přijali spíše do pěstounské péče, než jej navždy osvojili. Tato práce by mohla být užitečná pracovnicím OSPODu, na oddělení náhradní rodinné péče, aby získaly reálnou představu o panující netoleranci k romské minoritě, dále žadatelům o náhradní rodinnou péči k získání potřebných informací, a také studentům jako studijní materiál.
|
host ::
RSS.